Kraslice
V Kraslickém údolí panoval čilý ruch už v temném středověku, vedla tudy totiž známá obchodní stezka z Prahy do Erfurtu. A právě na její obranu byl v polovině 13. století na vrchu Hausberg (dnes Hradiště) postaven strážní hrad. Jak už to tak bývá, v podhradí brzy vyrostla samostatná osada, která se postupem let stále rozrůstala, až do podoby dnešních Kraslic. Na hradě se časem usídlili loupeživí rytíři, tak dlouho obtěžující královské poddané svým okrádáním, že panovníkovi roku 1412 došla trpělivost a nechal hrad vyplenit. Dnes si na Hradišti severně od Kraslic můžete prohlédnout zbytky zdiva, valů a příkopu.
V 16. století se v okolí města (v té době už v Kraslicích žilo 6000 obyvatel) ujalo hornictví, těžilo se olovo, cín, stříbro, měď i železo. Svého největšího vrcholu dosáhla těžba za panování rodu Šumburků, slibný vývoj ale překazila nemilosrdná třicetiletá válka. Roku 1628 byl uzavřen evangelický kostel a řada duchovních musela město opustit. Spolu s nimi tehdy odešli i mnozí horníci a prostí měšťané. Po válce dolování pomalu, ale jistě upadávalo, naštěstí se však brzy našla prosperující náhrada. Už v 17. století se objevily první zárodky řemesel, které později Kraslice proslavily po celé zemi – výroba hudebních nástrojů a krajkářství, o něco méně pak hračky a textilní průmysl.
S nástupem průmyslové revoluce a strojní výroby nabraly Kraslice druhý dech. Roku 1850 vyrostla v Lipové ulici první továrna na výrobu hudebních nástrojů firmy Bohlan a Fuchs, která dnes představuje zajímavou technickou památku. Právě v tomto horském městečku se také zrodila stará známá foukací harmonika. Ve sbírkách kraslické střední průmyslové školy výroby hudebních nástrojů můžete vidět světový unikát – subkontrabasovou tubu vysokou 2,6 m, o hmotnosti téměř 50 kg. Tento kovový obr vyrobený roku 1926 se může pochlubit první příčkou na žebříčku největších hudebních nástrojů na světě.
I na Kraslice ovšem dolehly tíživé časy během obou světových válek. Život v pohraničním městečku ležícím jen několik kilometrů od německého Klingenthalu nebyl vůbec jednoduchý. Po odtržení Sudet přešla řada místních továren na zbrojní výrobu, na území města byly zřízeny zajatecké tábory a dokonce i pobočka koncentračního tábora Flossenburg. V dubnu 1945 tu při hloubkovém náletu amerického letectva na dolní nádraží přišlo o život 22 polských žen. Po skončení války se ale do města zase postupně vrátil život a v posledních letech se z Kraslic stává populární středisko zimní i letní rekreace. Udržované sjezdovky najdete v bezprostředním okolí centra, oblíbené jsou i lyžařské areály v nedalekých obcích Bublava a Stříbrná.
V letní sezóně potěší Kraslice především milovníky pěší i cykloturistiky. Až do Bublavy vás dovede okružní naučná stezka Stopami horníků, která vám mimo jiné ukáže i zbytky hradu na Hradišti nebo Olověný vrch s rozhlednou. Pokud rádi šplháte do kopečků, abyste se pokochali panoramatickou vyhlídkou, neměli byste vynechat výlet na Komáří vrch a poněkud vzdálenější Špičák. Kraslicemi také prochází slavná Krušnohorská magistrála, v zimě upravovaná pro příznivce bílé stopy.
Krušnohorské obce:
ABERTAMY
BOŽÍ DAR
BUBLAVA
HŘEBEČNÁ
HORNÍ BLATNÁ
JÁCHYMOV
JELENÍ
KOVÁŘSKÁ
LOUČNÁ
MARIÁNSKÁ
MĚDĚNEC
NEJDEK
NOVÉ HAMRY
PERNINK
POTŮČKY
PSTRUŽÍ
RYŽOVNA
SUCHÁ
VEJPRTY