Krušné hory v sobě skrývají poklady, které se doslova "upekly" ve hvězdách v dobách, kdy vznikala naše planeta. Obrovská škála nerostů v hlubinách Krušných hor přispěla k tomu, že se staly centrem světového hornictví, místem, kde byla učiněna řada objevů a položeny základy důlního inženýrství. Celých 8 století nepřetržité těžby představuje světový unikát. A právě díky tomu nám Krušné hory nabízejí odkaz v podobě mnoha technických i kulturních památek, které dokládají jak naši předci využívali bohatství z hlubin země pro život na povrchu.
Povrchová ložiska byla nejpřístupnější, ale představovala jen pouhý zlomek krušnohorského bohatství, skutečné poklady se ale skrývaly pod zemí. Cesta k nim, ale nebyla vůbec snadná.
Během letních měsíců se můžete příjemně "schladit" v přístupných štolách, které dokládají bohatou historii hornictví v Krušných horých.
Neváhejte a vyrazte na výlet do některé z nich nebo si je během léta užijte prostě všechny.
Důl Johannes - Boží Dar
Jedním z nejpozoruhodnějších rudních revírů v České republice je skarnový revír Zlatý Kopec - Boží Dar (dřívější název Kaff), nacházející se ve strmém svahu nad pravým břehem Zlatého potoka, v bezprostřední blízkosti státní hranice s Německem.
Největším dolem revíru Zlatý Kopec - Kaff byl důl Johannes, který byl v provozu bez výraznějších přestávek od 16. století do 70. let 19. století. Ještě ve 20. letech a znovu v 50. - 60. letech 20. století zde byl prováděn hornický průzkum. Jde o mimořádně zachovalý komplex historických důlních děl, ve kterém staří horníci vyrazili podzemní komory obrovských rozměrů, jaké lze i jinde ve světě vidět jen málokde. V tomto směru je důl Johannes naprosto výjimečný. I tyto unikátní komory, z nichž největší má půdorysné rozměry 60 x 20 m, při výšce 10 až 12 m, si nyní může prohlédnout každý, kdo se vydá do podzemí dolu Johannes, jejž město Boží Dar za pomoci dotace z programu Cíl 3 Evropské unie zpřístupnilo pro veřejnost.
web: www.stolajohannes.cz
Prohlídková štola Kryštof - důl Mauritius - Abertamy
Štola Kryštof je jednou z nejstarších štol dolu Mauritius. Začátek její ražby spadá již do druhé poloviny 16. století a využívána byla přes 200 let. Štola se do dnešních dnů dochovala v původním stavu, a slouží tak jako názorná učebnice ražby důlních děl a dobývacích metod užívaných od 16. do 18. století.
Vlastní prohlídková trasa školy Kryštof měří více než 400 metrů (tam a zpět). Spatříte úseky ražené ručně pomocí želízka a mlátku i partie rozšiřované pomocí sázení ohněm. Během prohlídky narazíte na několik krátkých odboček, hloubení a nadpatrových chodeb a setkáte se s figurínami horníků v dobovém provedení. Hlavní atrakcí celé trasy je ohromná podzemní komora na konci štoly – dobývka o délce 65 metrů, šířce 4–9 metrů a výšce v průměru patnáct, ale někde i 25 metrů. Součástí prohlídky komory je i působivá audiovizuální projekce.
web: www.dulmauritius.cz
Prohlídková štola Starý Martin - Krupka
V prohlídkové štole Starý Martin se můžete seznámit s historií důlní činnosti v Krušných horách, která sahá až do 14. století. Štola otvírá severozápadní část žíly Lukáš, která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Svou délkou 2 km je Lukáš nejdelší cínovou rudní žílou v České republice a střední Evropě. V rámci prohlídky jsou k vidění rozdíly technologií minulosti a současnosti, sbírka historických předmětů, minerálů, hornin a krápníková výzdoba. Návštěvu štoly Starý Martin můžete spojit s výletem na Komáří vížku, ať už autem, pěšky, na kole nebo sedačkovou lanovkou z Krupky.
web: www.krupka-mesto.cz/stola-stary-martin
Štola Země zaslíbená Mědník - Měděnec
Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno - v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol. Štola Marie Pomocné je téměř 300 m dlouhá a byla zpřístupněna turistům v roce 1910. Chodba má osvětlené komory, potkáte tu figuríny v dobovém oblečení a při prohlídce uvidíte i jezírko vzniklé zaplavením komory.
web: www.stola-zeme-zaslibena-mednik-med.webnode.cz
Video České televize - "Krušné hory - krajina horníků" z cyklu Národní poklady můžete shlédnout ZDE.
P.L.
